Jak vybrat štěně

Nikdy se nedejte ošálit omlouváním špatného stavu štěněte tím, že jde o vrozený problém či problém povahy. Nikdy nekupujte štěně jen proto, že je poslední, které zůstalo, a že vám je ho líto.

Často se říká, že jsou štěňata, která se vybírají svého majitele a je na tom mnoho pravdivého. Příliš plaché štěně může mít později obtíže s adaptací. Naopak štěně, které se tlačí ven z pelíšku, říkajíc se o to, aby bylo vybráno právě ono, bude pravděpodobně to pravé. Štěně musí být živé a mít jasné a čisté oči. Nos musí být čistý, v uších nesmí mít maz a srst musí mít čistou a příjemnou na dotek. Na kůži a srsti nesmí být žádné známky vyrážky či lupů. Černý uhelný prach jsou obvykle výkaly blech. Zahlédnout blechy samotné je ale těžké.

Prohlédnutí štěněte: Ujistěte se, že štěně netrpí výtokem z očí. Promiňte škrábnutí či dvě na tváři, ne pokaždé se štěňata shodnou. Nos musí být čistý a bez výtoku. Nesmí být patrné žádné známky rýmy. Vnitřek ucha musí být růžový a lesklý, bez zánětu či tmavého mazu. Nemělo by vypadat bolavě. Zanícenost koutku očí, ne úplně jasný pohled - to vše může být vážným příznakem už probíhající či potenciální nemoci. Srst a kůže štěněte by měla být na dotek načechraná a měkká. Na kůži by neměly být patrné žádné vřídky. Statné, silné nohy jsou pro každé plemeno nezbytností, ovšem pokud se vám líbí italský chrtík, neočekávejte, že bude takhle statný. Štěňata by měla mít čistý zadeček.  Známky průjmu jsou patrné už z letmého pohledu zezadu. Prohlédnout byste takto měli celý vrh.