Jaké zkoušky skládají honiči?

Honiči jsou vytrvalí temperamentní psi pracující samostatně. 

Honiči patří k nejstarším typům loveckých psů. Historie honičůsahá do dob, kdy se lovec musel spokojit s oštěpem nebo kuší. Lovec na schopnostech honičů závisel. Díky smečkám  vytrvalých honičů bylo možné v divokých hvozdech  ulovit dostatek zvěře, což bylo žádoucí pro zajištění potravy. 

Na různě druhy zvěře se používali jiní honiči. Do dneška se dochovalo velké množství plemen nejrůznějších velikostí a druhů srsti. 

FCI dělí honiče náležející do první sekce skupiny 6 na tři podsekce. Do první patří velcí honiči, do druhé střední a do třetí malí honiči. Velcí honiči se u nás chovají málo. V západní Evropě slouží jako všestranní psi. Nejlepší z nich je svatohubertský pes. V Anglii se mezi velké honiče řadí foxhound a vydrař. Střední honiče příkladně zastupuje pestrá paleta francouzkých honičů a grifonů. S malými honiči se můžeme setkat kdekoliv. Nejproslulejší je anglický baset či vestfálský nebo severský drever. Honiči se u nás uplatňují v lesních honitbách. Na pole s drobnou zvěří se nehodí. 

Zkoušky

Zkoušky honičů mohou skládat pouze psi, kteří v kohoutku neměří více než 50 cm, tedy střední a malí honiči. 

Zkoušky honičů jsou jednotné, Mají 14 disciplin k nimž například patří: hledání a nahánění zajíce, lišky nebo divočáka, hlasitost, dohledávka černé zvěře, vytrvalost, orientace chování po výstřelu a podobně. Honiči mohou skládat i barvářské zkoušky, které se v podstatě neliší od jiných barvářských zkoušek. 

Zkoušky honičů jsou předpokladem pro normální honičskou práci v lesních a horských revírech.