Koření jako lék

Koření se po tisíciletí připisoval tajemný, legendami opředený původ. 

Pojem koření pro které existuje anglické slovo „spice“ má původ v latinském slově „species“, což doslova znamená obchodovanou komoditu. Obyčejně se to vztahovalo na exotické vonné pryskyřice a ochucovadla pocházející z východu. 

Některé koření například zázvor bylo rozšířeno v tropické Asii už ve starověku, kam ho dovezli obchodníci z jižní Číny. Další, včetně velmi ceněných koření jako je hřebíček, skořice, muškátový ořech a muškátový květ pochází z Ostrovů koření – dnes Moluky v Indonésii.

Koření jako zázvor, chilli paprika, vanilka, cukrová třtina nebo muškátový ořech, díky masivnímu přesazování, výměně a obchodování pronikla do celého světa. Jedním z největších producentů koření je dnes Indie. 

Koření se tisíce let používá jako součást léčiv, balzámů a mastí. Od hřebíčku používaného v zubních pastách a ústních vodách, až po kafr anebo anýz zastoupený v recepturách sirupů proti kašli, antiseptikech, parfémech a mýdlech. Balzámovou pryskyřici sladké vůně zvanou benzoe považoval za účinný lék proti melancholii už římský spisovatel Plinius. Jiná pryskyřice získávaná ze stromů, mastix je dodnes považována a používána jako   léčivo k osvěžení dechu v Řecku a Turecku. 

Koření se dodnes v některých zemích  používá k léčbě plynatosti, vyhánění duchů, při desinfekci místností dýmem, k léčbě neplodnosti apod. Bixa (oreláník barvířský) se osvědčil jako opalovací krém. Ke stejnému účelu v některých částech Asie sloužil exotický santal, který se používal i ke zvýšení sexuální přitažlivosti. Za  jedno z nejúčinnějších afrodiziakálních koření byl považován tzv. dlouhý pepř. Díky němu byla svým sexuálním apetitem pověstná i dcera císaře Augusta Julie, která pepř užívala každý den. 

Koření, vůně a sexualita byly ve starověkém světě úzce spjaty. Kdo se chtěl dosyta „opíjet láskou“ posypával postel  myrhou, aloí a skořicí.   

Ve starém Egyptě bylo koření jako koriandr, kmín, či anýz vkládáno do hrobek spolu s další výbavou, neboť se věřilo, že je mrtví budou potřebovat i na cestě posmrtným životem.