Rozchod ano, ale co na to váš pes? aneb Jak pomoci psovi přežít rozchod svých pánů

Datum:
31.1. 21:59
Autor:
Kateřina Veselá

 foto: pexels.com/Anastasia Shuraeva

Ne každý lidský vztah vydrží navěky. K rozchodům i rozvodům dochází běžně a často je to pro dobro všech zúčastněných. Jak na to ale reagují domácí mazlíčci?

Rozchod není pro nikoho příjemný. Něco, co začínalo láskou a krásou, většinou končí v ruinách a ve zlobě. A tak, jako se při rozvodu často řeší děti, domácí mazlíčci, a především psi, se musí řešit stejně. Pro všechny je tato situace tíživá a plná stresu a  dopadá to i na chlupaté členy rodiny. Nechápou, co a proč se děje, nerozumí ničemu z vykřičených slov svých milovaných pánů a často si tu zlost vztahují na sebe, že snad oni udělali něco špatně. A i když má každý z dvojice svých bolestí a starostí až nad hlavu, nemělo by se zapomínat na ty čtyřnohé a němé.

Psům ke šťastnému životu vyhovuje každodenní stereotyp, kdy ví, co přijde a mají oporu ve stálém domově a v milujícím člověku. V rozvodovém období ovšem nastupuje chaos a pejskovi se hroutí svět. A může to s sebou nést hned několik následků.

Separační úzkost

Ačkoli váš pes byl zvyklý být doma sám zatímco jste v práci, najednou začne vyvádět, vít, štěkat, ničit věci či znečišťovat byt. Je to bohužel typické, protože ztratil již jednoho blízkého člena smečky, obává se, že každý váš odchod je trvalý a on zůstane už navěky sám. Psí hlavičce to nevysvětlíte pohádkou, plyšákem či dlouhým vysvětlováním, jako se někdy daří u dětí. Najednou je ten problém tu a vy musíte začít zcela od začátku. Zvykat znovu na samotu a především, ideálně v prvních dnech/týdnech nového života byste se měli více věnovat chlupatému parťákovi. Se spoustou lásky to překonáte.

Deprese

Rozchod je velice stresové prostředí a každý reaguje na tlak odlišně. Někdo na sebe upozorňuje ničením věcí, jiný upadne do deprese. I když to zní směšně, že by pes mohl mít takovou složitou psychickou poruchu, je tomu tak. Deprese u psů se projevuje apatií,letargií, větším spaním, změnou ve stravování, olizováním tlapek, vytím a kňučením, neschopností najít radost v jindy milovaných činnostech nebo dokonce skrýváním se. Dostatečná pozornost a přítomnost může pomoci, ale v horších případech je nutná návštěva veterináře.

foto:  pexels.com/Bruno Cervera

Agrese

Někteří jedinci mohou svůj zmatek a stres obrátit v agresivní chování. Chňapání, kousání a vrčení může být snahou o obranu. Ochránit sebe od dalšího zmatku nebo strach, že se zbavíte i jeho. Agrese je jedna z prvních změn v chování a správným přístupem a cvičením se zase shledáte s vaším miloučkým milovaným mazlíkem.

 

Asi žádný majitel psa nechce, aby jeho parťák špatně snášel tuto novou životní situaci nebo aby dokonce strádal. Je pár věcí, které můžete pro svého čtyřnohého kamaráda udělat, aby vše přežil v relativním zdraví.

Nehádat se

Ačkoli máte dojem, že pes ničemu nerozumí, že je to přece jenom zvíře, on naopak velice vnímá každý tón, zvýšení hlasu a náladu. Taková hádka před vašim chlupáčem je jednou z nejstresovějších situací, které může zažít. Neví, co je příčinou hádky, neví, co je cílem hádky a na koho je křik směřován. Často si to přebere špatně a myslí si, že něco provedl, v tu chvíli zaleze na místo, na pelech nebo pod postel a zpytuje své hříchy, i když žádné nejsou. Nehádejte se před nimi. Vezměte je ven, pusťte na zahradu a když už to jinak nejde, jděte alespoň do jiné místnosti a pokuste se nezvyšovat hlas příliš. Jejich psychické zdraví vám poděkuje.

Zachovat rutinu

Rutina a stereotyp je to nejlepší, co můžete svému psu dopřát. Pokud je to možné, měňte vše velice pomalu a dostatečně dopředu. I když toho máte nad hlavu, nezapomínejte na hraní, na mazlení, na krmení ani na venčení tak, jak jste zvyklí. Když se stěhujete do nového prostředí, vezměte tam parťáka na „výlet“, krabice na stěhování mu nechejte pár dní položených v domě ať si na ně zvykne. Pomalé změny usnadní jemu i vám udělat tak razantní životní krok a vše vám půjde snadněji.

Střídavá péče

Pokud jste si pořizovali pejska společně, málokdo se bude chtít zříct své lásky. Některým párům funguje střídavá péče. Důležité ale je dohodnout si pravidla, která budou všude dodržována stejně – krmení, spaní, možnost skákání na gauč, pojídání lidského jídla a podobně. Snažte se to psovi co nejvíce usnadnit a nevyvolávat zbytečný zmatek. Někdy stačí jedné straně jen návštěvy, což je taky dobré a někdy to chlupáčovi pomůže získat pocit, že nebyl opuštěn. Dobré je ale dát mu po odchodu bývalého partnera najevo, že je vše v pořádku a klidně ho i odměnit pamlskem. Většině psů ale střídavá péče nedělá době. Chlupatý parťák potřebuje jednoho pána, jednoho vůdce a střídání hlavy rodiny, střídání domovů a všech věcí a pachů ho uvádí v ohromný zmatek. Ač je to asi necitlivé a kruté, pro dobro vašeho zvířecího kamaráda je lepší, aby jeden z vás prostě z jeho života zmizel.

foto: pexels.com/Zen Chung

 Psi jsou v naší společnosti bráni mnohem častěji jako členové rodiny, v rozvodových řízeních jsou připodobňováni dětem více, než tomu dříve bývalo. Už nejsou bráni pouze jako věc, kterou by bylo nejlépe rozpůlit stejně jako skříň. Ale na jejich pocity a emoce se často zapomíná a člověk je plný vlastních problémů a nezvládá si již všímat toho chlupatého vystresovaného zvířete. Někdy je lepší po čas celé té změny nechat psa tam, kde to zná, odvézt ho k rodičům či kamarádům, které má rád a kde se cítí bezpečně. Nedávejte ovšem nikdy psa do útulku, ani dočasně. Jednak se to dočasné nemusí nakonec stát dočasným, ale hlavně byste přivedli svého psa do takového neštěstí, že vyléčit takto raněnou psí duši by bylo mnohem horší. Vždy jednejte ve prospěch svého milovaného mazlíčka a věřte, že vám stokrát vynahradí ztracenou lásku a pomůže z chmurných nálad. Tak jak to umí jen oni. Se vzájemnou láskou a pochopením zvládnete cokoli.

 

 

zdroj informací:

https://www.boydlawsacramento.com/divorce-affect-dogs/

https://www.dogster.com/lifestyle/6-tips-for-protecting-your-dog-during-a-breakup